Hudba maršála Radeckého

Hudbu maršála Radeckého tvoří především uniformovaný střední dechový orchestr, který je určen k prezentaci tradiční dechové hudby na veřejnosti doma i v zahraničí.

Hudba maršála Radeckého nese jméno jednoho z největších českých vojevůdců. Nikoli proto, aby oprašovala památku zaniklého mocnářství, ke kterému Radecký svým životem patřil, ale naopak proto, aby připomněla nadčasové humanitní a evropanské poselství, které je v jeho myšlenkách a činech obsaženo podobně, jako v odkazu jiných velikánů českého a evropského vojenství. Právě toto poselství nejlépe spojuje minulost s myšlenkovým světem dnešní generace posluchačů a diváků, kteří spoluvytvářejí současnou tvář sjednocující se Evropy.

Hudba maršála Radeckého vznikla na základě myšlenky a podnikatelské rozvahy, že v nabídce orchestrů v České republice chybí uniformovaná dechová hudba koncertního a showprogramového zaměření. Znalost prostředí, muzikantů a zkušenost s prací s dechovým (vojenským) orchestrem, ale i znalost poptávky na trhu (českého, ale i toho evropského), pak bylo jen vhodným nástrojem k realizaci těchto úvah.

Hudbu maršála Radeckého tvoří především uniformovaný střední dechový orchestr, který je určen k prezentaci tradiční dechové hudby na veřejnosti doma i v zahraničí. V Hudbě maršála Radeckého jsou angažováni aktivní profesionální hudebníci a dirigenti, ale také bývalí i současní vojenští profesionální hudebníci a kapelníci.

Těleso je postavena jako dechový orchestr s variabilním početním i nástrojovým obsazením, s důrazem na schopnost zabezpečit hudební produkci a celistvý zvuk tělesa v otevřeném (venkovním) i vnitřním prostoru. Početně stav základního dechového orchestru tvoří 36 hudebníků v pochodové sestavě, nebo 38 – 55 hudebníků v koncertní podobě a 3 střídající se profesionální dirigenti. Umíme však nabídnout i menší hudební soubory a tělesa – postavená vždy v závislosti na objednávce a druhu vystoupení. Variabilita těchto uskupení je typickým prvkem podobných, komerčně stavěných uměleckých souborů a těles. Nejedná se tedy o tradičně chápané hudební těleso s pravidelným výcvikem a personálním či nástrojovým obsazením, ale orchestr či menší nástrojové soubory a tělesa, které vznikají takříkajíc „na zakázku“.

Specifikem HMR jsou historizující uniformy, které byly vymyšleny a realizovány jako volná variace na stejnokroj české šlechty z konce 18. století a které Hudbě maršála Radeckého dávají možnost účastnit se i přehlídek, festivalů či akcí, jimž dominují uniformované orchestry. Proto je přirozené, že HMR zatím nejčastěji vystupuje v rámci takovýchto akcí ve Spolkové republice Německo, kde jsou takto koncipované přehlídky vysoce navštěvované (výjimkou nejsou vyprodané haly s 2 – 4 tisíci diváky, ale např. v Lipsku tuto akci sledovalo nejméně 6 tisíc diváků….).

Ve své umělecké činnosti vychází Hudba maršála Radeckého zejména z novodobé tradice české (a československé) vojenské dechové hudby a chce navazovat na odkaz a umění slavných českých kapelníků a dirigentů 19. a 20. století, jako byli např. J. Fučík, J. Praveček, H. Sluka, K. Pšeničný, J. Brejšek, E. Kudelásek, J. Zeman, K. Bělohoubek aj. V repertoáru Hudby maršála Radeckého jsou zastoupena jak klasická díla české dechové hudby - vojenské pochody, znělky, fanfáry apod., tak i skladby a instrumentace současného světového dechového repertoáru se zvláštním zřetelem na klenoty české hudby.

Většinovým vlastníkem HMR je Libor Gašparovič, ředitel agentury Galia v Olomouci. Managerem (a dirigentem) HMR je Richard Rataj, bývalý Hlavní inspektor vojenských hudeb AČR.

Dirigentsky s HMR dále vystupují:
Viliam Béreš, bývalý velitel a hlavní dirigent Ústřední hudby
AČR Jaroslav Šíp, současný velitel a hlavní dirigent Ústřední hudby AČR
Patrik Spinek, současný zástupce velitele Ústřední hudby AČR